2014

Né, že bychom se frisbee nevěnovali, jen se pro nás tento sport stal spíše rekreačním. Nicméně to neznamená, že se neukážeme občas na nějakém tom závodu...Například jarní první frisbee závody roku 2014, které pořádá naše ZKO Nymburk, si nemůžeme nechat ujít.

A vzhledem k Deminčině březosti se tentokrát světu ukázala prvně její dcerka Medi a myslím, že ostudu rozhodně neutrhla :-). Stejně tak Babu, která ale není žádným nováčkem :-)

V soutěží TIMETRIAL se Medi umístila v lepší polovině soutěžních týmů na krásném 16. místě s časem 24,5 s.
Babu na 23. místě s časem 32,42 s.

V soutěži Minidistance byla Medi na 23. místě se 17 body a Babu na 30. místě se 13 body.

Jsem na holčičky moc pyšná a až se to někdy naučím lépe házet, bude to ještě lepší :-)))) (a neříkejte, že to říkám už leta )

Kompletní výsledky ZDE anebo na www.zkonymburk.cz.

2011

Jelikož jsme se do této doby věnovali spíš agility a frisbee jen pro zábavu, rozhodli jsme se opět podívat na závody v DogFrisbee. Takže přesně po dvou letech jsme vyrazili na akci Bye-bye summer ve Dvoře Králové. Soutěžila jen Babu a moc se jí dařilo. Hlavně jí frisbee baví a ať už jí vezme na plac kdokoliv, snad jen v této disciplíně je ochotna jít za disk konec světa :-D. V SuperMiniDistance naspřádali s páníčkem 9,5 v prvním a 8,5 bodů v druhém kole. V DogDartBee se nedařilo tolik, díky přešlapu, ale není důležité zvítězit, ale zúčastnit se, že. Tentokrát jsme se zúčastnili také nedělních disciplín, TimeTrialu a Quadrupedu. Timetrial se nedařil už v kvalifikaci, kdy se podařilo dva disky chytit v požadované min. vzdálenosti za dlouhou dobu. Ale v Quadrupedu byly týmové části dost zajímavé. Proti zkušeným závodníkům měl páníček značnou nevýhodu a to v tom, že se soutěžníma diskama neumíme tolik házet, ještě k tomu se začal zvedat vítr. Nicméně i tak se podařilo nastavit laťku následujícím závodníkům na legrační vzdálenosti 19 metrů, které byly limitem, ale psům soupeřů se nedařilo disky vrhnuté hodně daleko prostě chytat. Takže to bylo opravdu zajímavé a legrační. Nakonec se jim ale podařilo a opět padaly rekordy v hodech jako 60 metrů, takže jsme se zasmáli a pobavili nad naším výkonem, ale Babunku to neskutečně bavilo a tvářila se jako hvězda hřiště :-)).

Krásnou fotografií zastihl Babunku v běhu (nebo spíš v letu ) fotograf Petr Vaško:

2010

jsme konečně po všech těch zdravotních pauzách vyrazily s paničkou na pole si zaházet letošní první frisbee. Sice se pro disk ve sněhu těžko běží, ale panička se poctivě snažila házet disky na vyjeté cestě od traktoru...né vždy se jí to dařilo, ale snažila se fakt . Jinak nám chytání moc jde, panička má už vymyšlený systém, jak nám disky házet, abychom se o ně nepraly a makaly jsme jak máme .

Pár foteček u toho udělala, sice je to těžké, vrhač a fotograf v jednom, ale posuďte sami, zvládla to všechno, že.

2009

18. 10. jsme jeli všichni na závod Bye-Bye Summer 2009 závod do Dvora Králové nad Labem. Bylo strašně hnusně, velmi chladno a pršelo, ale mně osobně to vůbec nevadilo, já kvůli diskům i přes plot skočím . Naše disciplíny byly opět DogDartBee a Super Minidistance. V DDB jsem chytla dva disky za 50 bodů - páníček umí házet o něco lépe než panička . Kvůli velkému počtu přihlášených se lehce upravila pravidla a všech 9 hodů, které jsou vždy 3 x 3 hody po odházení všech závodníků, se házely najednou. Druhá disciplína už byla podle rozpisu, jenže stopky se párkrát rozlobily a zrovna, když jsme byli my na řadě. Takže páníček mi hodil jeden disk za 2,5 bodů, krásně jsem ho chytla, ale další mi nehodil, což jsem nechápala. Pak mi hodil další až po chvíli, to, když už stopky fungovaly, ale mně vadila moc ta zrada po prvním chycení, tak jsem se rozhodla, že mu ten disk prostě nedám...no, tak jsme se o něj chvilku potahali no . Bylo to náhodou moc fajn...on ho tahal, tak jsem tahala taky...ale za chvíli se přisupěla panička a to už mi došlo, že bychom asi neměli hrát na tahanou, ale disk házet.  Jenže, i když jsem ho pustila, žádný už neletěl, jaksi doběhl čas, který jsme měli na tuto disciplínu . Nu což, páníček na tom moc nevydělal, jelikož jsem mu nechtíc v tom tahání o disk festně kousla do palce, tak jsme ze hřiště odcházeli jako dva zkrvavení lazaři, já jsem si těsně před závodem strhnula drápek . V druhém kole SMD jsme už fungovali dobře, také za podpory lidiček z našeho cvičáku, abych disk pouštěla, a naházeli a pochytali celkem 8 bodů, dohromady tedy 11 bodů, což nás "vyhouplo" na 52. místo ze 64 týmů. V DDB jsme skončili na 34. místě. Fotečky dodáme, sice je jich jen pár, ale budou brzy .

Pár foteček...

Zima je taková prapodivná, nevím, zda je lepší, když je sníh a mráz nebo raději už teplo...ale asi spíš to teplo...dnes jsme potrénovaly zase na zahradě. Panička házela bez rukavic a řekla bych, že jí to šlo značně lépe. Připravila si na mě novou fintu...kroky mezi jejími nohami, páníčkovi se to moc líbilo...tak na tom zapracujeme a panička vokopíruje z nějakých profi videjí další náměty na sestavy...teda spíš akce, sestavy si snad dá dohromady nějak sama. A já se budu snažit jí v tom pomáhat .

4. 1. 2009 jsme byly na další lekci. Už jsme se přihlásily do skupiny "pokročilých", i když tam rozhodně ještě nepatříme, ale teorii házení disků jsme už nechtěly opakovat. Panička si tedy vyzkoušela využití naučených hodů i jinak, třeba hozením pod nohou v pokleku nebo jen pod zvednutou nohou nebo hozením disku za zády (to musí ještě potrénovat teda ). Ale vcelku jí to jde. Absolvovala trochu povídání o soutěži jako takové a možném bodování a dostala pár rad, jak zapracovat, aby předvedení bylo hezké a také nějak hodnocené. No na závody to určitě ještě není, ale je co trénovat .

První trénink dogfrisbee v listípadu jsme prošvihly díky marodění paničky...tak tento trénink jsme si nenechaly ujít, i když počasí dnes taky úplně nepřálo.

Začátek byl hodně technický, já a ostatní hafani jsme byli zavřeni v kotci . Tam se mi teda vůbec nelíbilo, ale po asi dvou hodinách žadonění o vysvobození, jsem to vzdala a čekala, že mě panička prostě příjde s láskou vysvobodit. A takyže jo , dočkala jsem se!! Celé ty dvě, skoro tři hodiny panička trénovala házení talíře, tak, aby to hezky lítalo a naučila se to dobře směrovat. No, ona říká, že teoreticky by to i uměla, ale praxe je trošku rozdíl...a potíž...Potom jsme přišli na řadu my hafani a měli jsme ukázat, jak umíme talíře chytat. Spousta pejsků to umí krásně i skákat a dělají všelijaké skopičiny, to my s paničkou ještě nikdy netrénovaly...ale třeba se k tomu někdy dostaneme. Jenže já si pokaždý poraním buď jazyk nebo dásně a sice mě to nebolí, ale panička vyžaduje, abych si odpočinula. A všude je spousta krve, no není divu, když jsem rozlítaná a pusinu mám dokořán . Ale všechny ty talíře mě lákají a já bych je chtěla ták chytat .

Trochu jsme trénovaly doma na zahradě...klikni ZDE a ZDE